Jako duha

26. května 2014 v 20:04 | Tinka |  Důvtip orla & ctižádost hada
Před nějakou dobou jsem začala psát jednorázovku s Tiffany a Nottem v hlavní roli a včera jsem ji konečně dopsala. Odehrává se to pár týdnů před zásnubním plesem a asi týden před vánočním plesem v Bradavicích.


Ušklíbl jsem se a rozhlédl jsem se po osazenstvu, které bylo rozsazené kolem stolu. Ne že by bylo vybíráno s nějakou pečlivostí. Ti idioti byli členové mého famfrpálového týmu. Clifford Avery, Zacharias Flint a Lester Whitehall. Jeden větší pitomec než druhý… Ale co to znamenalo tady, ve zmijozelu. Prakticky nic. "Chtěl jsem se s vámi domluvit na letošní strategii, pánové," prohlásil jsem. Avery se uchechtnul. "My jsme tady vážně kvůli nějaký blbý strategii?" zeptal se a ani se nesnažil skrýt otrávenost ve svém tóně.
Naštvaně jsem přimhouřil oči. Nevěděl jsem, jestli mě víc štve to, že si myslí, že bych o famfrpálu vtipkoval, nebo to, že nazval moji strategii blbou. Dejte ty dvě urážky dohromady a začínal jsem vidět rudě. "No jasně že jsme, ty osle. Co ses myslel?" zavrčel jsem na něj.
Flint si významně odkašlal a ukázal na sklenice s alkoholem, které jsme měli na stole. Znechuceně jsem se na ně podíval. "Chlast. To je všechno, co vás zajímá?" zavrtěl jsem hlavou. Nechápal jsem, jak jsem kdy mohl schválit tyhle budižkničemu jako členy týmu. Teda za Flinta nemůžu, to bylo Simmonsovo dílo. Ale Avery a Whitehall… Dobře, na náborech byli dobří. Jenže to bylo asi tak všechno. Většinu času jim byla hra ukradená.
"Jestli je tohle týmová porada, kde jsou Greengrass a Elsey?" zeptal se Whitehall. Nijak mě nepřekvapilo, že Blackovou nezmínil. Co se jeho týkalo, ta holka do týmu nepatřila.
"Elsey má zítra test z dějin," zamumlal jsem. Tématu Percy jsem se chtěl vyhnout, ale podle výrazu na jeho tváři se mi to nebylo souzeno.
"A Greengrass?" zeptal se s úšklebkem.
"S McKenziovou, co?" prohlásil Flint, když jsem nic neříkal. Zaskřípal jsem zuby. Zatraceně, jasně, že byl s McKenzivou. Zatracený Percival mi tím bratříčkováním se s havraspárskou protihráčkou podkopával autoritu. Jak mám sakra udržet tyhle voly v lati, když samotný můj kamarád na to, co říkám, zvysoka kašle? To byla dobrá otázka.
"Hele ale dokážu si představit, co na ní vidí," prohlásil Whitehall a Avery, který seděl vedle něj do něj strčil. "Snad si dovedeš představit, co na ní nevidí," zasmál se.
"Tak ať si užívá dokud může, přece jen vánoční ples se blíží," řekl Flint. Na chvíli všichni zmlkli. Vánoční ples byl těmi, kteří měli být zasnoubeni často považován za konec jedné éry. Té svobodné a lepší, samozřejmě. Ani Percy se tomu letos nevyhnul… I když mě překvapilo, jak rychle a bez problémů souhlasil se zasnoubením s Yaxleyovou.
"Tobě už někoho našli?" strčil do mě Avery a tázavě zvedl obočí. Zavrtěl jsem hlavou, ale pohled mi zalétl do jednoho z rohů, kde seděla zrzka. Malá Selwynová sem chodila často, tak často až jsem ji podezíral, že má někoho, kdo jí automaticky dává heslo pokaždé, když se změní. Pochyboval jsem, že to byla její sestra. Občas sem chodila s McKenziovou, ale jinak seděla v nějakém z pohodlných křesel a četla si. Ušklíbl jsem se. Havraspár se rozhodně nezapře, žádný Zmijozel by nebyl schopný vypadat tak ponořený do čtení.
Jako by vycítila můj pohled, zvedla hlavu. Na chvíli zaváhala, ale pak knihu rázně zaklapla a vyrazila mým směrem. Pobaveně jsem zvedl obočí a čekal, co přijde.
"Notte, je tady spousta holek, tak co kdybys tím svým zíráním šel obtěžovat nějakou jinou?" prohlásila, okamžitě přepnutá do útočného módu. Zasmál jsem se. "Zlato, většina holek by to brala jako poctu."
"Tak já nejsem většina. mám mozek. To je to, co je v hlavě a brání ozvěně, ale co ty bys o tom mohl vědět," ušklíbla se pohrdavě a přitom pohodila vlasy.
Periferním viděním jsem si všiml jak se Avery a Whitehall zasmáli a plácli si. "Hej, to bylo dobrý, maličká," poznamenal Avery a ukázal jí zvednutý palec.
Pohled, který mu věnovala mohl klidně patřit rozkládající se vzdechlině. "Ne, nemysli si, že jsme na stejné straně. Ve tvý hlavě je taková ozvěna, že slyšíš všechno pětkrát a ani pak ti to nedojde."
Hm… musel jsem uznat, že na tom něco bude, i když Avery to tak klidně nebral.
"Ty jedna malá potvoro," zavrčel a začal se zvedat. Flint rychle vyskočil a zadržel ho, když chtěl obejít stůl směrem k Selwynové.
"Nech ji, vždyť je to jenom malá holka," prohlásil.
Zvedla jedno obočí, což jen podpořilo její už tak ironický výraz a sarkasmus z jejích slov přímo kapal. "Zato ty jsi takový velký chlapák."
Musel jsem zadusit výbuch smíchu, ale asi se mi to tak moc nepovedlo, podle výrazů ostatních. "Holka, ty jsi jako vosa."
"Vsadím se, že ty bys upřednostnil včelu, která by ti mazala med kolem pusy."
"No upřímně bych byl radši, kdyby se do tý pusy trefila," neodpustil jsem si poznámku.
"Navíc včela by chcípla po prvním bodnutí," zabručel Avery temně. "Což by se dalo klidně zařídit," zamumlal Flint a ruka mu sjela do kapsy, kde si vždycky schovával svoji hůlku. Bylo jasné, že tam legrace končí. Už jsem viděl Flinta a Averyho v akci, ti dva ubožáci se přímo vyžívali v šikaně. Do jistého bodu jim drzost Selwynové připadala zábavná. Ten bod právě překročila… a neměla o tom ani ponětí.
"Hůlka? Vážně, tolik sebevědomí? Pochybuju, že víš, jak se ten klacek vůbec používá," prohlásila posměšně. Měl jsem co dělat abych nevyprskl smíchem, nad tím dvojsmyslem, který právě vyslovila a vypadala, že si to vůbec neuvědomila. Whitehall takové sebeovládání neměl, navíc ještě když to Selwynová řekla, tak právě pil… Ten efekt si dokážete představit. Flint měl okamžitě celé záda poprskané. "Co si sakra myslíš, že děláš?!" zařval, vyskočil na nohy a tyčil se nad Whitehallem takovým způsobem, který ho nejspíš měl zastrašit. Možná by to i fungovalo, kdyby Whitehall momentálně nebyl zaneprázdněný válením se smíchy po podlaze. "Hej, ptal jsem se tě…" Flint nešetrně strčil do Whitehalla nohou, ale nijak to nepomáhalo. Z kapsy konečně vytáhl hůlku, ale pohled na ni vyvolal u Whitehalla jen další záchvat smíchu. Smát se takhle každý den, člověk by ani nemusel posilovat…
Využil jsem té chvíle pro to, abych odtáhl Selwynovou stranou, než si jí zase všimnou a vzpomenou si, že jí chtěli zabít.
"Pracky pryč, Notte," vytrhla se mi po pár krocích. Už jsem se nadechoval abych jí řekl, aby nebyla pitomá - což by stejně nejspíš nemělo žádný efekt, ale zázraky se čas od času přece jen dějí, když mě předběhla. "Ne, neříkej mi, jak by za to jiný holky dalo nevím co, jen abys na ně sahal."
Pobaveně jsem zvedl obočí. "Tys to řekla. Já tě jen chtěl odtáhnout od těch třech, než tě dva z nich zabijí… mít dva hráče v Azkabanu by pro můj tým nebylo dobrý." Ne, pro můj tým by bylo dobrý aby se tam konečně začali hlásit ti, kteří to umí a ne ti, co si myslí, že jako hráči sbalí víc holek.
Posměšně se ušklíbla. "Ty tvoje princezny zvládnu levou zadní." Nejspíš měla velké nutkání mi to taky okamžitě dokázat, protože hnedka změnila směr a namířila si to k těm třem pakům, kteří se pořád ještě hádali. Tak to teda ne. Popadl jsem ji za ruku a táhl ji opačným směrem. Praštila mě druhou rukou tak silně, že jsem si říkal, že Havraspárští musí být blázni, že ji ještě nenaverbovali do týmu.
"To bolelo," konstatoval jsem a mnul jsem si rukou čelist. "Štěstí, že holky se nemlátí," zamumlal jsem.
Nakopla mě do holeně a andělsky se na mě usmála. "Nechceš si to rozmyslet?"
Potřásl jsem hlavou. "Trvám na tom, že holky se nemlátí. Ty, na druhou stranu, jsi ďábel." Sáhl jsem po ní a hodil si ji přes rameno, naprosto hluchý k jejímu jekotu a pobavenému smíchu některých spolukolejníků, které naše malá… kolize upoutala.
-------------------------------------------
Měla jsem chuť ho vlastnoručně uškrtit. Normálně bych na něj nesáhla ani špičkou prstu, ale za to, že si mě přehodil přes rameno a udělal tím vtipné divadélko skupině pitomých zmijozeláků, bych klidně udělala výjimku. Vrhla jsem se mu po krku jakmile mě před zmijozelskou společenskou místností pustil na zem. Rychle ucouvl a narazil přitom zády do zdi. Kopla jsem ho do holeně a on hlasitě zaklel. Aspoň něco.
Najednou se ozvaly kroky a já jsem strnula. Sakra, bylo po večerce a my neměli co dělat mimo své pokoje. Byla jsem domluvená s Carolyn, která byla někde s Josslyn a Percym, že se pro mě potom staví a jako primuska se mnou půjde zpátky do havraspárské společenky, abych neměla problémy. Jenže co tady s tímhle jelitem, který je jenom famfrpálový kapitán a žádný primus?
Neochotně jsem musela přiznat, že se vzpamatoval dřív než já, protože mě okamžitě vtáhl do přístěnku na košťata.
"Pšt," zasyčel, jako bych byla blbá. Ne že bych nevěděla, že mám být zticha, ale stálo mě velké přemáhání nestěžovat si, jak se u té zdi na mě mačká.
"Už se můžeš ode mě odlepit," zasyčela jsem, když se kroky zase vzdálily.
"A co když se mi nechce?" zasmál se. I když byla tma a já nemohla vidět jeho výraz, věděla jsem, že má ten svůj pobavený úšklebek.
"V tom případě začnu ječet a věř mi, že taková siréna sem přitáhne celý ministerstvo," odsekla jsem.
"Aby se zjistilo, že jsi byla po večerce venku? To si nemyslím. Ten trest, co bys za to schytala, by byl horší než pár minut se mnou potmě v přístěnku," prohlásil Nott sebevědomě. Evidentně nevěděl, jak moc jsem tam s ním nechtěla být. "Nepleť si mě laskavě s jednou ze svých malých kurviček a dej mi pokoj!" Při slově pokoj jsem do něj silně strčila, takže ztratil rovnováhu. Bohužel já taky, takže jsem padala s ním. Ozvala se velká rána a my přistáli na zemi. "No skvělý, teď jsme sem přilákali celý ministerstvo," zamumlala jsem se. Můj pád byl celkem bezpečný - přistála jsem na měkkém… teda na Nottovi. Už jsem se začala zvedat, když jsem si uvědomila, že jen nehybně leží na zemi a je nezvykle zticha.
"Notte?" zamračila jsem se. Nahmatala jsem v té tmě jeho ruku a zatřásla jsem s ní. Nic. "Nehraj tu divadlo a vstávej." Jak se ticho z jeho strany prodlužovalo, začalo mi srdce bít čím dál rychleji. Proboha. Praštil se do hlavy? Má otřes mozku? Zabila jsem ho? V době, kdy mi tahle myšlenka přišla na mysl jsem s ním třásla ostošest. "Sakra prober se!"
Najednou se pohnul, převalil se a uvěznil mě pod sebou. Zasmál se. "Přece by ses o mě nebála, princezno."
"Jen jsem si říkala, jakou újmu ti způsobí otřes mozku, když i bez něj máš pokročilý stupeň kretenismu," odsekla jsem. Snažila jsem se osvobodit, ale byla jsem k zemi jako přišpendlená.
-----------------------------------------------
Musím uznat, že jsem se celkem dobře bavil. Malá Selwynová na mě sice prskala prakticky každý den, ale v horizontální poloze v temném přístěnku to bylo přece jen něco trochu jiného. Dokonce i když mi přisuzovala různé mentální poruchy.
"Ty jedno prase slez ze mě," zasyčela temně. Předstíral jsem, že to zvažuju, ale pak jsem zakroutil hlavou - což ona stejně nemohla vidět. "Ale mě se leží celkem pohodlně."
"Jasně, protože na tobě neleží jako balvan kus vola," odsekla.
Přemýšlel jsem, jestli se mám urazit, ale nakonec jsem se rozhodl, že to nestojí zato. "Jen kus, říkáš?" poškádlil jsem ji místo toho. Najednou se ozvala rána a já prakticky vyletěl do vzduchu. Sakra, měl jsem zkontrolovat, jestli nemá někde v kapse hůlku.
"Nečekej, že tentokrát budu zjišťovat, jestli žiješ," zaslechl jsem jí prohlásit před tím, než vyběhla ze dveří. Vrávoravě jsem se zvedl ze země, kam jsem vlivem gravitace zase spadl, a rozběhl jsem se za ní. Doběhl jsem jí v okamžiku, kdy vcházela do komnaty nejvyšší potřeby. Bez přemýšlení jsem vběhl za ní. Hned jak se za mou zavřely dveře, nevěřícně jsem se kolem sebe rozhlédl. "Koukám, že tu máš vlastní ráj," zamumlal jsem uznale.
Pokrčila rameny a podívala se na ty lahve máslového ležáku, jako by to byla normální výbava každého pokoje.
"Už to není ráj, když jsi tu ty," řekla zamračeně a otevřela nejbližší láhev. Vzal jsem jí ji z ruky a postavil ji zpátky na stůl. Možná měl Percy pravdu a ona by neměla pít v tak mladém věku…
Vzala si další flašku, kterou jsem jí taky sebral. A další, a další. Další po mě mrskla než jsem jí ji mohl sebrat. Jen tak tak jsem uhnul. "Hej, tohle není ukázková pohostinnost," obvinil jsem jí.
"Nejsi host," odsekla a hodila po mě další flašku. Tuhle jsem chytil. Otevřel jsem ji a napil jsem se.
------------------------------------------
Podmračeně jsem sledovala, jak pije můj chlast. Ne že bych to všechno v tomhle životě dokázala vypít, ale aspoň jsem chtěla mít tu možnost, jasný? A pak si sem přijde tenhle idiot… A asi po čtvrt hodině a několika rozbitých lahvích sedíme spolu na křesle uprostřed místnosti a pijeme jednu flašku za druhou.
Fakt si nejsem jistá, jak k tomu došlo a moje zamlžené myšlenky tomu jasnosti rozhodně nepřidávaly. Mám takový dojem, že jsem pro něj vymyslela několik velmi originálních urážek a on se vysmál každé z nich. Kretén.
"Nikdy bych tě netipoval na někoho, kdo zvládne pití, vypadáš tak drobně. Ale ty piješ jako duha," poznamenal překvapeně a jazyk se mu při tom už trochu pletl.
"Aby bylo jasný, tohle není nic na způsob dýmky přátelství," upozornila jsem ho a napila jsem se.
Mrknul na mě. "Jasně, tu můžeme dát příště,"prohlásil. Obrátila jsem oči v sloup. "Ty jsi idiot, Notte, opravdu. Proč mi musíš tak lézt na nervy?"
Chvíli si mě prohlížel takovým zvláštním pohledem a pak pokrčil rameny. "Třeba se s tebou jenom snažím být zadobře. Třeba jedou budeme příbuzní, blíží se vánoce a bude zásnubní ples."
Zavrtěla jsem hlavou. "S Ginou nemáš nejmenší šanci, už je zasnoubená." Ale trochu mě to překvapilo. Nikdy jsem si nemyslela, že by Nott měl zájem o Ginu. Ale ona je už stejně zasnoubená s Devonem, tak má smůlu.
"Třeba se rodiče rozhodnou zasnoubit tebe," poznamenal Nott s rádoby nevinným výrazem. Zasmála jsem se, protože ta myšlenka mi připadala naprosto směšná. Nejenže mi teprve bude patnáct, ale Nott naznačoval, že by mě mohli zasnoubit s ním. Zrovna s ním. To určitě. "Notte, sice máme dočasný příměří, ale varuju tě. Já možná piju jako duha, ale ještě jednou zmíníš sebe, mě a zasnoubení v jedný konverzaci a bude to tvůj obličej, co bude hrát všema barvama," ušklíbla jsem se.
----------------------------------------------
Na to jsem opravdu neměl co říct, tak jsem se radši napil. Bylo jasné, že se pravděpodobně nedožiju svatby. Hergot, jestli to myslí vážně, nedožiju se ani nového roku. Ale do té doby jsem měl naději. Naději a místnost plnou alkoholu… což nebyly zrovna nejhorší vyhlídky.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Šárka Šárka | 30. května 2014 v 6:31 | Reagovat

Vážně mě zajímá, jak se jejich vztah bude vyvíjet dál :-D Jinak hezká jednorázovka :-)

2 Simix Simix | Web | 1. června 2014 v 16:18 | Reagovat

Máš moc pěkný blog :)

3 Rico Rico | Web | 30. června 2014 v 10:38 | Reagovat

Hele když si odmyslim Nottuv věk :D tak to není tak šíleně zvrhlí, jak to ve skutečnosti je :D takže tobudu komentovat s ohledem na to, že nevnímám jejich věk :D Nott mi tady trochu připomíná mého Toma :D ten má podobně... "optimistický a milý" názor na své následovníky :D ale na druhou stranu, kdo by se jim v těchto připadech divil, že? :D Hej jako Averyho tady uvádíš jako naprostého trotla :D Já mám averyho jako hlavní postavu ve své povidce :D A Flint byl trotl vždycky takže to komentovat nebudu :D  Nott měl asi hodně špatný den, když nabíral ty dva :D chybička se vloudila :D Jo Percy a Carolyn to je hodně vděčná dvojice na debatu :D Ostatní asi jen tak nepustí :D ale netušila jsem, že Zmijozelové jsou tak rýpavý drbny :D A moment. On mu podkopává autoritu? On někdy něco takového měl? On ví co to vůbec znamená? :D Myslíš, že Tiff by mu to ráda vysvětlila :D  Mám ten dojem, že Carolyn a Tiff si zmijozeli nějak moc oblíbili :D U Carolyn se to dá realtivně pochopit..když na to člověk kouká tvýa očima, páč podle tebe je Tom sexy :D Ale u Tiff? :D Mám takový podezření, že Notta ty hádky přímo baví :D A jí asi taky :D Je pravda, že kdyby neměla mozek, tak asi nemůže být v Havraspáru :D To se myslím vylučuje :D ale co já vím :D A Tiff už zase přešla do útoku :D Ale někdy by jí měl asi vysvětlit, že tohle je Zmijozel a že asi není nejlepší nápad si na všechny otevírat pusu :D Obno je něco jiného její snoubenec, ten má snad i ve smlouvě, že jí nesmí zabít, ale ostatní ne :D Hele tvůj Avery má velký problémy se sebeovládáním co? :D A Flint možná nebude takový trotl :D Och pardon beru zpět. Je to ještě větší ubožák a idiot než ostatní. WHitehall mimochodome zajímavé jmeno :D Je dobrej :D tady je příklad toho ,proč mám Zmijozeli ráda :DJasný mít dva hráče v Azkabanu to ne :D ale mrtvou snoubenku to klidně :D Ale možná by bylo dobrý, aby ji fakt někdo vysvětlit, že tady by mohla tvrdě narazit...někteří Zmijozelové jsou opravdu Zmijozelové a ne vtipný hádatka jako Nott, Malfoy a spol.Mám dojem, že to rčení holky se nemlátí se možná v některých případech podle NOtta přecenují :D Ale palec nahoru, že jí jednu nevrazil, já bych to asi nevydržea :D Opravdu člověk musí zapomenout kolik je Tiff let, páč jinak Nott vyzní jako totální pedofil :D Nic proti já ho mám celkem ráda, jen konstatuji fakt :D Jeee Nott a duha :D To bych chtěla viděr :D   Tak tady máš ten svůj vynucenej komentář :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama